Skip to main content

Opět vezu zásoby do porodnice

Den čtvrtý. Dopoledne jsem čekal, zda již manželku pustí odpoledne z porodnice nebo ne. Tedy ideálně bych si ji vyzvedl večer, a to že nejde, takže domů půjde až zítra. Na jednu stranu jsem rád, že je pod dohledem odborníků, ale taky bych ji chtěl už mít doma. Každý den po práci jedu vlakem na otočku. Protože jsou zakázány návštěvy, vezu vždy jen další zásoby, takže se krátce pozdravíme a potom jedu zase zpátky. Žena je ráda, že nemá samostatný pokoj, ale má tam spolubydlící. Mají se jak zabavit a čas lépe plyne.

Večer za ní opět vyrážím vlakem a dnes vezu nějaké ovoce. Mají ho málo (vlastné téměř žádné), dávají jim jen samý tvaroh a loupáky. Abych udělal ženě ještě větší radost, přidal jsem navíc nečekaný čokoládový muffin. Současně vezu z drogerie přebalovací podložky a síťované kalhotky. Včera jsem vezl plínky a bodyčka a na doma jsem v lékárně koupil takové ty modré doktorské roušky. Nasadíme je návštěvám, aby si mohli hrát na doktora a nebudou nám na synátora prskat bacily – jak ze známé německé reklamy: „Nur gucken, nicht anfassen!“ (překlad: Jen se dívat, nedotýkat se!)

Dejtě vědět o článku ostatním

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *